Zastupování klienta ve věcech závazků práva občanského i obchodního
Ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit.
Závazek vzniká
|
|
Pod závazy ze smlouvy lze zařadit veškerá smluvní ujednání mezi občany, z nichž stranám vznikají práva a povinnosti, a to jak z oblasti práva obchodního i občanského, týkající se podnikatelské i nepodnikatelské činnosti. Se závazkovým vztahem je spojená i problematika prodlení dlužníka a věřitele, smluvní pokuty, ručení, zajištění závazku, započtení a v neposlední řadě narovnání. Mezi časté smluvní typy např. patří:
|
|
Závazky z protiprávních jednání jsou vedle smluv velmi častým důvodem vzniku závazkových vztahů. Porušením jedné primární povinnosti (protiprávním jednáním) může vzniknout sekundární povinnost (nepříznivý následek), která má povahu občanskoprávní odpovědnosti.
Škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. Nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy. Hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk).
Mezi závazky z jiné právní skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá lze zařadit zejména bezdůvodné obohacení, kdy se bezdůvodně obohatí ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
Vymáhání pohledávek
Vymáhání pohledávky je možné buď soudní nebo mimosoudní cestou.
Při vymáhání pohledávky soudní cestou se nejprve zasílá výzva k úhradě, ve které se dlužník vyzývá, aby dobrovolně uhradil dluh spolu s příslušenstvím, tj. zejména úrokem z prodlení, poplatkem z prodlení, a případně také smluvní pokutou, je-li sjednána.
Neuhradí-li dlužník pohledávku ve lhůtě stanovené výzvou dobrovolně, případně nenavrhne-li způsob hrazení pohledávky, podává se k soudu žaloba či elektronický platební rozkaz.
Pokud dlužník neuhradí svůj dluh ani na základě pravomocného a vykonatelného rozhodnutí, pokračuje se ve vymáhání pohledávky v exekučním řízení.
V případě vymáhání pohledávky mimosoudní cestou se připraví dohoda o splátkách či jiné efektivní mimosoudní řešení.